Vtípky i vtipy
Opilecký
Jde hodně unavenej chlápek z hospody, příjde k baráku zazvoní na zvonek, vyleze ženská a říká:
˝Tady nebydlíte˝.
Chlápek obejde barák a znova na ní zazvoní, ženská už vypruzená vyleze a říká:
˝Tady nebydlíte, já chci spát˝!
Chlápek obejde barák, zas ten samej zvonek a ženská vyleze a řve:
˝Tady nebydlíš ty vožralo˝!!!
Chlápek se na ní koukne a řiká:˝Zato ty bydlíš všude, ty babo˝.
Inzerát v Ellensburg Times
Miluju procházku lesem.
Pozvi mě na večeři při svíčce a budu ti jíst z ruky.
Hezky mě pohlaď a odpovím ti se vší něhou.
Až se budeš vracet z práce, budu na tebe čekat u dveří.
Polib mě, a jsem tvá.
Všichni říkají, že jsem hezká.
Zavolej na číslo 555 1212 a chtěj Daisy.
Jsem osmitýdenní černá fenka labradorského retrívera (350 $).
První žena v mém životě
Novomanželka vyzvídá na manželovi:
“Miláčku, já vím, že jsem nebyla první žena v tvém životě, a nechci
vědět, kdo byly ty ostatní. Mohl bys mi ale říct, kolik jich bylo.”
“Na to se radši neptej, nechtěl bych tě zklamat.”
Manželka však nedá pokoj a tak manžel resignuje:
“Tak počkej: jedna, dvě, tři, čtyři … ne, ta byla až pátá, tak čtyři, pět, šest, ty, osm, devět…”
Nebe, peklo a Bill Gates
Bill Gates zemře a dostane se k nebeské bráně.
Sv. Petr mu říká, že může vstoupit do nebe, ale pokud by chtěl, tak si
může pro věčný pobyt vybrat i peklo. Bill se zeptá, jestli si může
nejdřív obojí prohlédnout.
V nebi to vypadá na pěknou nudu. Všichni jsou tam sice hodní, ale
jediná “zábava” je zpěv žalmů před trůnem Nejvyššího, programuje se v
Pascalu a Adě - nic moc. Zato v pekle je spousta překrásných žen,
luxusní prostředí, moře jídla a pití (s obsluhou “nahoře bez"),
programuje se v Basiku a Céčku - úplný opak toho, co si lidé pod peklem
představují. Takže řekne, že zůstane tady.
Okamžitě je uvržen do pekelných muk: oheň, síra, mučidla.
“Co to znamená, Svatý Petře, tohle jste mi zamlčel! A kde je ten bar s krasavicemi?”
“Jo, chlapče - když se rozhoduješ podle demo-verze…”
Perličky ze žákovských knížek
Mluví nahlas o přestávce
Kouká se přes neprůhledné okno
S liberální výchovou tvé matky skončíte leda tak ve vězení, ale buchty ti tam nosit nebudu
V zimě si bere na hlavu čepici i když jsem proti tomu.
Dívá se na mě tak, že vidím, že se dívá skrze mne, ale já nejsem a nikdy jsem nebyla průhledná.
Za posledních 8 let jsem neučil tak arogantního žáka, který říká denně minimálně stokrát děkuji a prosím. A tím se mi vysmívá.
Škraloup vaší dcery je tak velký, že kdybychom ho pustili z okna, mohli bychom na něm pořádat mistrák ve cvičení na trampolíně.
Tvrdí mi, že jeho pes se jmenuje Churchill, ale já vím, že Churchill už dávno umřel.
Hvízdá si, když vidí mladou kolegyni, ale paní učitelky nejsou na písknutí.
Lže a schválně uvádí jiné letopočty.
Hodil mokrou houbu po učitelce a ta po dopadu na zem udělala loužičku.
Váš syn nevhodně dokazuje svou sílu při pracovní výchově tím, že utahuje děvčatům svěráky.
Nedovolený vstup do školy.
Při vyučování bouchá pytlíkem.
Dívá se na mě skrz zelené průsvitné pravítko a směje se mi, že jsem zelený.
Dává pořád pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor.
Bez dovolení padá že židle.
Vyndala při hodině tělesné výchovy bez vyzvání kozu a celá třída přes ní skákala…
Vědomosti vaší dcery se rovnají nule. Pro postup do vyššího ročníku je třeba, aby je minimálně zdvojnásobila.
Napovídá nedovoleným způsobem.
Sahá dívkám na mléčné vaky.
Zlomil zeměpisnou mapu o hlavu spolužáka. Plátno to vydrželo, je nutné opravit rám.
Bije spolužačku deštníkem, ač není jeho.
Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
Snědla pomůcky na výtvarnou výchovu.
Olizuje temperové barvy a diví se, že pak zvrací.
Běhá po zdi.
Spal při hodině tak tvrdě, že ho neprobudil ani příchod pana ředitele, který strašně dupe a funí.
Leze do pětimetrové výšky na dvoumetrový strom.
Nepíše si co říkám, píše jen to, co potřebuje.
Zařval: “nálet na blbý” a pustil mi na nohu kovadlinu.
O přestávce hrubě kopal do dveří a když byl napomenut, kopnul si drze ještě jednou.
Pořád se hlásí
Plival na schodišti na níže postaveného učitele vyššího ročníku, čímž snížil jeho vážnost.
Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí vyučovací hodinu.
Smrká mi do výkladu.
Nechá se od spolužáků osahávat a nehlásí to učiteli.
Svým zpěvem úmyslně ruší zpěv.
Neustále se baví a odmítá mi říct o čem.
Vylezl na okno a tam se usadil.
Při písemce vnucuje spolužačce nápovědu.
Močí do výše očí.
Rozbil okno a vymlouval se,že nemůže dýchat.
Obžaloba
Obviněný doznává, že nakupoval dolary. Na svoji obhajobu uvádí, že chtěl skoupit všechny dolary, aby američani neměli na zbrojení.
Od Petra Novotného
“Tati, co to tam dělají ti dva pejsci?”
“To víš, ta fenka nechce jít domů, víš? A ten pejsek jí přesvědčuje, aby přece jenom šla, víš?”
“Aha, to je jako s maminkou, viď, kdyby se nedržela umyvadla, tak by jí strejda pošťák určitě odnesl až na poštu!”
Smíření
Stará paní, židovka, vyhraje ve sportce 100 miliónů.
Je tiskovka, reportér se ptá:
“Co budete proboha s tolika penězi dělat?”
Paní na to: “No já sice nic jako teda nepotřebuju, no ale myslela jsem,
že, celej život jsem nikde nebyla, tož koupila bych si nějake malé
autíčko, s řidičem, a nechala bych se trochu povozit tady po republice…
“
Reportér na to: “No dobře, to je, když to přeženu, 1 milión, takže vám furt zbyde 99 miliónů, co s nima budete dělat?”
Paní: “No, pak jsem si ještě myslela, víte, já mám kočičku, tak že
bychom si koupili nějaký domeček, aby kočička měla zahrádku, že?”
Reportér: “No jo, to je, když to hodně přeženu, takových 5, maximálně 9
miliónů, takže vám pořád zbývá nějakých 90 miliónů. Co s nima budete
dělat?”
Paní: “Pak snad už jen, víte, myslela jsem si, že nechám vybudovat veliký pomník Hitlerovi".
Reportér: “Cože?! Vy?! Která jste byla v lágru, rodinu vám povraždili, barák zapálili, vy chcete stavět Hitlerovi pomník?”
Paní: (ukáže předloktí) “No, když ty jeho čísla vyhrály!”
Taxikářský
Taxikář:
“Nevadí vám, že jsem zapomněl zapnout taxametr?”
“Vůbec ne, já jsem si zase zapomněl peníze!”
Od Petra Novotného
Host si objedná zelňačku, guláš, dvě housky a za chvilku volá:
“Pane vrchní, ty housky jsou mokrý.”
A vrchní říká: “No, co se dá dělat, pane, když člověk nese v jedné ruce
talíř s polévkou, v druhé talíř s gulášem a v podpaží dvě housky, tak
snad má právo se zapotit, ne?”
Od Petra Novotného
Jde pán po hřbitově a uvidí jak nad jiným hrobem běduje muž:
“Bože, bože, ty jsi neměl umřít! Ty jsi neměl zemřít!”
Kolemjdoucímu to nedá a ptá se: “Někdo z vaší rodiny?”
“Ale ne, tady leží první manžel mé ženy!”
Elektronická sekretářka
Nejmenovanému politikovi předvádějí dva dealeři nový typ elektronické sekretářky:
˝Tento model má tělo miss 2001, jako mozek je použit procesor PentiumIX/200GH, očima skenuje, může odeslat fax, …˝
˝Dobrá,děkuji, ale já už si její ostatní funkce vyzkouším sám.˝
Odvede si sekretářku do pracovny.
V momentě, kdy pánové odcházejí, se z ní ozve hrozný řev.
Ti
dva se po sobě podívají a jeden dodá: ˝Škoda, kdyby tak nespěchal, tak
bychom mu ještě řekli, že ten otvor dole funguje jako ořezávátko na
tužky!˝
Od Petra Novotného
Učitel vykládal svým žákům o dobrých mravech a ptal se jednoho po druhém:
“Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem, seděli byste v restauraci. Jak byste ji řekl, že potřebujete na toaletu?”
“No tak já bych jí řekl, počkej minutku, musím se jít vyčurat.”
“No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Johne, co byste řekl vy?”
“No, tak já bych řekl: omlouvám se, ale opravdu musím na záchod”
“Tak
to už je o hodně lepší,ale přeci jenom, není vhodné používat slovo
záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy?”
“Řekl bych: miláčku prosím tě můžeš mne na chvilku omluvit? Musím si
jít potřást rukou s mým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak
doufám, po večeří seznámíš.”
Blondýnka v obchodě
Přijde blondýna do obchodu a přeje si kšiltovku.
Prodavač ji nějaké nabídne, blondýna si je všechny vyzkouší, ale stále opakuje:
“Nee, ta se mi nelíbí…, to není ono…, nemáte nějaké jiné…?”
Prodavač proto zajde do skladu, přinese blondýně další, ale jí se žádná nezdá.
“Slečno,” povídá jí prodavač, “jsme nejlépe vybavený obchod ve městě a
jiné druhy kšiltovek se ani nevyrábějí, tak já opravdu nevím co chcete!”
“Víte, já bych chtěla takovou tu kšiltovku, no… to musíte znát…, no, takovou tu s tím kšiltem dozadu.